ACTA smlouva byla tiše sepsána a podepsána. Možná i to je jeden z důvodů masivních protestů uživatelů internetu a nělterých samotných provozovatelů serverů, Co se vlastně ve smlouvě píše?
ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, česky Obchodní dohoda proti padělatelství) vytváří pravidla pro dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví a bojuje proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky. Výklad dohody je však označován za velmi vágní a nejednoznačný, z čehož pramení chyby při jejím přejímání do národních legislativ.
Ukaž že jsi nevinný
V ACTA se nachází presumpce viny. Kdokoliv je podezřelý, že nějakým způsobem distribuuje nelegální obsah, musí dokazovat svoji nevinu. ACTA umožňuje namátkové kontroly počítačů či telefonů na hranicích. Takový princip standardně v evropském právu nemá místo. Z dohody vyplývá, že zájem na ochraně duševního vlastnictví může být kladen nad všechny ostatní zájmy – v krajních případech nad právo na spravedlivý proces.
„To, co obsahuje ACTA, je skutečně extrémem, který se bude pomalinku obrušovat tak, aby bylo řešení komfortní pro obě strany,“ říká pro ČT24 právník Vratislav Urbášek.
Nelegální stahování připraví podle České protipirátské unie hudební a filmový průmysl jen v Česku přibližně o 2,5 miliardy korun ročně.
„Myslím si, že spor ohledně svobody je druhotný. Skutečný problém je, že se především velké nahrávací společnosti snaží udržet úplnou kontrolu nad distribučním kanálem, ze kterého mají příjem. A internet a obecně digitální technologie zpochybňují tenhle monopol na distribuční kanál. Nahrávací společnosti místo toho, aby nějak pružně zareagovaly, se snaží bránit svoji pozici. To dokázal Apple se svým iTunes, kdy zajistil jednoduchou distribuci za relativně nízký poplatek a srazil značnou část tehdejšího pirátství. Takže do určité míry je ACTA prohra lidské fantazie s rigiditou. Cesta k cenzuře to je, ale až jako podružný efekt. Primární efekt je neschopnost velkých společností se přizpůsobit síťové ekonomice, která přichází,“ řekl pro ČT24 Josef Šlerka, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
