Společnost Intel v úterý oslaví 40. narozeniny vůbec prvního mikroprocesoru, který nesl typové označení Intel 4004 a na trhu se objevil 15. listopadu 1971. Někteří analytici mikroprocesor řadí po bok největších vynálezů lidstva, jako jsou například písmo, kolo nebo parní stroj.
Za vznikem prvního mikroprocesoru stáli Federico Faggin, Ted Hoff a Stanley Mazor, inženýři společnosti Intel. Jejich mikroprocesor byl původně vyvinut jako účinnější součástka do kalkulaček a sotva mohl někdo z nich tušit, jaký dopad bude mít už v poměrně krátké době na celou společnost.¨
Už deset let po Intel 4004 si jeho následovník Intel 8088 našel cestu do prvního osobního počítače a současné moderní mikroprocesory stojí za sofistikovanými výzkumy v oblasti vědy a výzkumu. Vedle zařízení každodenní potřeby se mikroprocesory používají ve vyspělých zařízeních, v nichž vykonávají složité výpočetní úkoly například z oblasti kvantové fyziky, předpovědi počasí, klimatického výzkumu, biologického modelování a fyzické simulace včetně simulace letounů v aerodynamických tunelech nebo výzkumu jaderné fúze. Vizualizace a výpočty velice komplexních rovnic ve velmi krátkém čase mohou výrazně rozšířit možnosti lidské inteligence.
Současná druhá generace procesorů Intel Core je více než 350 tisíckrát výkonnější a každý tranzistor spotřebuje přibližně pěttisíckrát méně energie než první mikroprocesor Intel 4004. Za tuto dobu klesla cena tranzistoru přibližně 50 tisíckrát.
„Zatímco většina lidí mikroprocesor v životě neviděla, zařízení, která mikroprocesory používají, se stala prakticky nepostradatelnými. Mikroprocesory jsou skrytou inteligencí našeho moderního světa. Jsou to mozky uvnitř počítačů, telefonů, vozů, fotoaparátů, rádií, televizorů a mnoha dalších zařízení běžného života. Rozšíření mikroprocesorů je na straně společnosti Intel do značné míry výsledkem nekompromisního následování Mooreova zákona, jenž předpovídá tempo vývoje křemíkových technologií. Podle Mooreova zákona, který po dobu více než čtyřiceti let platí za základní model v odvětví výroby polovodičů, se přibližně každé dva roky zdvojnásobí hustota tranzistorů, přičemž se současně zvýší funkcionalita a výkon a sníží náklady,“ poznamenal mediální konzultant společnosti Intel Radovan Suk.
„Když se ohlédneme zpět, kolik věcí se změnilo od zavedení mikroprocesoru, zůstaneme v úžasu nad dalším pokračováním této digitální revoluce, jejíž tempo se bude dále zrychlovat s tím, jak se procesory budou vyvíjet k stále větší dokonalosti. Jen čistý počet vynálezů se v následujících čtyřiceti letech vyrovná, nebo dokonce překoná veškerou inovativní činnost, k níž došlo za předchozích deset tisíc let historie lidstva,“ prohlásil technologický ředitel společnosti Intel Justin Rattner.
Viceprezident a hlavní analytik agentury Forrester Research Richard Fichera považuje vynález mikroprocesoru za významný milník lidstva. „Je nezpochybnitelné, že mikroprocesor se řadí po bok takových zásadních inovací, jakými jsou psaní, zemědělství, kolo nebo parní válec – technologií, které prolétly celým světem a změnily civilizaci. Na rozdíl od věcí, které nám umožňují dělat stávající věci efektivněji, mikroprocesor přinesl možnost zcela nových vztahů mezi lidmi a jejich vnímání skutečnosti, neboť díky mikroprocesoru se změnilo vnímání informace: zatímco dříve byla informace něčím, čím se manipulovalo, nyní se proměnila v abstraktní tkanivo společnosti,“ prohlásil Fichera letos v říjnu.
Podobně význam mikroprocesoru vidí také viceprezident pro výzkum ve společnosti Gartner Research Dean Freeman. „O mikroprocesoru 4004 lze říct spoustu věcí. Asi to hlavní je, že vytyčil základy digitálního věku, v němž dnes žijeme. Bez mikroprocesoru bychom rozhodně neměli produktivitu, jakou máme dnes. Banky mohou mít otevřeno prakticky 24 hodin denně, a to všechno díky výpočetní síle, kterou zajišťuje mikroprocesor. Jsme schopni se spojit s lidmi na druhém konci světa, máme k dispozici automatickou kontrolu pravopisu, takže můžeme psát rychleji. Vynález mikroprocesoru umožnil vznik digitálního světa, který je dostupný pro každého a dodal naším životům podstatně vyšší míru svobody, než jakou jsme si dokázali představit před čtyřiceti lety. Pokud se podíváme čtyřicet let do budoucnosti a budeme-li zároveň předpokládat, že tempo vývoje bude stejné, jaké bylo v uplynulých 40 letech, pak možnosti, které se nám otevřou, výrazně překročí to, co bychom si dokázali představit,“ uvedl Freeman.
